Dva dokumenty a super projekt

Dokumenty mě snad nikdy neomrzí, protože nikdy není pozdě ani brzy na to, se dozvědět něco nového a něčemu se přiučit. Proto dnes přicházím s dalšími tipy na dva velmi zajímavé dokumenty a jeden ještě zajímavější projekt, který se zapsal na můj celoživotní wishlist.

TAPPED

- s titulkami dostupné na ulož.to

O tom, že balená voda není o nic zdravější, než voda z kohoutku slyšel už asi každý. Tenhle dokument se nezaměřuje jen na dokázání toho, že voda z vodovodu je dokonce více zdravá, než balená voda, ale zaměřuje se i na jednání velkých firem, jako je Nestlé, Coca Cola a Pepsi. Ty čerpají vodu prakticky zadarmo a prodávají jí tisícinásobně dráž.
Vědci dokázali, že v některých pet lahvích se nachází škodlivé látky a i přesto se prodávají. Je zde také zmíněn problém třídění a mě překvapilo, že celosvětově třídí odpad 50% lidí, kdežto v Americe jen 20%. Stejně tak mě ohromilo, že ve státech, kde jsou pet lahve zálohované třídí až 97% lidí a divím se, že to není zavedené všude (ať žije korupce).
On je škodlivý vlastně celý tenhle průmysl, už od procesu výroby pet lahví, kdy do ovzduší unikají toxické látky, které škodí lidskému zdraví- v dokumentu jsou výpovědi několika postižených lidí.

Rozhodně vás tento dokument donutí zamyslet se nad tím, kolik pet lahví přibližně spotřebujete a jak by se to dalo omezit. Já se snažím pet lahve využít, co nejvíce to jde a kupovat si nové co nejméně.

ZELENÁ POUŠŤ

- dostupné na Youtube

Téma omílané snad všude. Palmový olej a jeho škodlivý vliv prakticky na cokoliv. Já osobně tu škodlivost našemu zdraví neberu, všechno je ve větším množství škodlivé, ale z ekologického hlediska jsem se rozhodla ho bojkotovat, hlavně co se jídla týče.
Tenhle český, autorský dokument mi pomohl si ve všem udělat jasno. Plantáže palmy olejné jsou zlo snad úplně pro všechno v Indonésii (dokument je zaměřený hlavně na ni) od pralesů, přes orangutany po místní obyvatele. Pralesy jsou káceny a vypalovány, orangutani nejen přicházejí o své habitaty, ale jsou zabíjeni, protože jsou brání jako škůdci olejné palmy. Olejné korporace lidem platí za každého zabitého orangutana. U obrázků a záběrů mrtvých orangutanů jsem si pobrečela a pláč mě vždy utvrdí v tom, že tohle podporovat nechci.
Mně upřímně o lidi moc nejde, ale když místní zemědělci přicházejí u svou půdu bez jakékoliv kompenzace, to mi mandle zvedlo. Vláda jim nepomůže a sami jsou moc malí páni na to, aby s tím něco udělali. Je to tedy na nás, zda jim pomůžeme. Nám to nijak neuškodí a v Indonésii a oblastech kolem rovníku to může pomoci zachránit plíce světa.

GREEN LIFE PROJEKT

Zdroj

Na tenhle projekt jsem narazila někdy v zimě, kdy ho jedna slečna sdílela na FB stránce naší fakulty a úplně jsem se do toho zamilovala. Prostě a jednoduše jedete na tři týdny do pralesa na Sumatru, kde budete bydlet a udržovat a chránit prales a poté pojedete sbírat naplavené odpadky na okolní ostrovy. No není to ráj? Pro mě rozhodně ano. A tak každý den achám a těším se, až seberu odvahu a budu mít dost peněz na to, abych mohla jet.
- více o programu volunteer ZDE
Pomoci můžete i tak, že si koupíte kousek pralesa, já si pro začátek koupila 10m². :)
- kousek pralesa si můžete koupit ZDE

To by bylo pro dnešek vše. Konečně mám trochu více času, tak možná občas nějaký ten článek bude, pokud bude o čem psát. :)

4 dokumenty k zamyšlení

Jak jsem slibovala, dnes si dáme první a ne poslední várku dokumentů, které jsem v poslední době viděla, a které mě hodně zasáhly. Vždy jsem byla "dokumentový typ", ale měla jsem ráda takové ty miloučké dokumenty o zvířatech, kde jste se dozvěděli o jejich životě, o jejich potřebách apod. Teď mám ale potřebu koukat na něco náročnějšího a důležitějšího.

Cowspiracy: The Sustainability Secret (Cowspiracy - Klíč k udržitelnosti)

Zdroj

- s titulkami dostupné na Ulož.to, bez i na Youtube

Dokument o tom, že živočišný průmysl je zodpovědný za většinu globálních problémů. Je plný statistik, které se dají velmi lehko pochopit a úplně vás to vtáhne do myšlení tvůrců. Mě to dostalo. Jím maso a snažím se ho kupovat z farem a nepodporovat velkochovy, a tím přispět k lepšímu životu zvířat, ale v dokumentu je vlastně vysvětleno, že kdyby se všichni lidi rozhodli jíst maso jen z farem a ekologických chovů, na Zemi by pro to nebylo dost místa(dost pastvin a polí, kde by se pěstovalo krmivo pro dobytek).
No, celkově je to strašně zajímavé, i když z filmu cítím takový nátlak nebo až nucení k veganství, že to je jediné řešení, ale jak jeden uživatel psal na ČSFD (zde): Bylo by dost místa na to, aby se dalo vypěstovat tolik surovin, pro více než 7 miliard veganů?

Blackfish (Černý zabiják)

- s titulkami dostupné na Ulož.to

Dokument o využívání kosatek v zábavním průmyslu. O tom, jak se lidé snaží zotročit tvora, který je minimálně stejně chytrý, jako my. Drží ho v zajetí na malém prostoru, kde je frustrovaný, bez své rodiny a pak se diví, že napadne své cvičitele a ani to je nepoučí. Moje mamka na takovéhle dokumenty moc není, ale když jsem jí o tom vyprávěla, odpověděla mi tou nejprostší myšlenkou, která mě provázela celou dobu a stále ji mám v hlavě. "Proč ho prostě nepustí." Důvod je jasný, peníze. Po zhlédnutí mě docela naštval český překlad "Černý zabiják". Já jsem si z toho vzala to, že jsem se ještě utvrdila v tom, že něco takového nikdy nepodpořím a fakt by mě zajímalo, kdo z SeaWorldu a kde tahá za nitky, že to tam ještě nezavřeli a kosatky jim nevzali.

Eartlings (Pozemšťané)

Zdroj

- s titulkami dostupné na Ulož.to, bez i na Youtube

V tomhle případě nemůžu moc soudit, protože jsem zvládla jen prvních cca 17 minut. Dokument o zneužívání zvířat ve všech směrech. Hned na začátku vám do tváře vpálí domácí mazlíčky. Samozřejmě množírny (opět rozhorčena nad tím, že v titulkách jsou množírny přeložené jako chovné stanice), ale hlavně také odstřel a zabíjení nejen toulavých psů a koček, ale i útulkových zvířat, protože je prostě nikdo nechce. I za tu krátkou chvíli jsem docela dost brečela a zlomem, kdy jsem to vypnula bylo, když živého psa hodili do popelářského vozu a nechali ho rozmačkat. Vše samozřejmě bylo natočené. Další části jsou o játkách, zabíjení zvířat pro kožešinu a opět zábavním průmyslu.

The Cove (Zátoka)

- s titulkami dostupné na Ulož.to, bez i na Youtube

Částečně dokument o využívání delfínů v zábavním průmyslu, ale hlavně o zátoce Taiji v Japonsku, kde se každoročně masově zavraždí 20 000 delfínů. Je to zajímavě pojaté, napínavé. V první části se hlavně zkoumá a plánuje. Vyjde najevo, že Japonská zátoka Taiji skrývá masové vraždy delfínů a nikdo proti tomu nic nedělá. Naopak. Komerční lov kytovců je zakázán a Japonsko se to snaží už dlouho změnit a některé státy ho dokonce začínají podporovat. V dokumentu jsou ojedinělé záběry tohoto vraždění, které byly potají natočeny, ale přestože o tom už celý svět ví, nikdo masové vraždy delfínů nezastavil.
ZDE můžete najít další informace a také podepsat petici, aby tohle jednou provždy přestalo.

Dneska je téma celkem vážné, ale existují i zábavné, možná až absurdní dokumenty a na ty se spolu také někdy podíváme.
Mějte se krásně! :)

Víte, co je to množírna?

STARŠÍ ČLÁNEK POSUNUTÝ NAHORU

Zdroj

Když se řekne množírna, v dnešní době už většina lidí ví, o co se jedná. Feny rodí štěňata v hrůzných podmínkách a ta se pak prodávají jako štěňata "čistokrevná bez PP" za celkem vysokou cenu. Fenka je většinou zavřená v kleci a živoří. Tenhle scénář známe snad všichni minimálně z internetu nebo z nějaké reportáže TV Nova a spol.

Pravdou ale je, že slovo množírna má hned několik významů a množitel není jen člověk, co chová psy v klecích. Za množírnu se dá považovat vlastně jakékoliv množení psů nebo jiných zvířat mimo chovatelskou stanici. Ať už se jedná o množení v klecích nebo v ideálních podmínkách, kdy majitelé mají dva neuchovněné psy s PP a poté opět prodávají "čistokrevné psy bez PP" nebo o případ, kdy fenku omylem obskočí cizí pes.
Zkrátka čistokrevný pes bez průkazu původu není čistokrevný. Jeho původ nelze nijak dokázat a nikdo vám nezaručí, že psi, kteří jsou prezentováni jako jeho rodiče, jsou skutečnými rodiči. Množitelé mají spoustu fint a triků, jak zájemce obalamutit a ujistit je, že jejich nabídka je seriózní a správná a vy si domů odvezete vaše vysněné plemeno.
V těchto "chovech" ale nedochází k žádnému genetickému testování a rodiče štěňat klidně můžou být nemocní.

Jen průkaz původu vám zaručí, že dostanete doopravdy to, za co platíte. Ano, psi s PP jsou dražší, než ty z množíren, ale věřte tomu, že chovatelé na prodeji štěňat mnoho nevydělají. Naopak vám zaručí chovatelský servis po celý život vašeho mazlíčka, ale máte alespoň částečnou záruku toho, že pes nebude trpět DKK apod., jelikož chovní psi jsou na to testovaní. Znám hodně lidí, co si radši koupí "čistokrevného psa bez PP" právě kvůli penězům, ale zároveň netuší, kolik mohou zaplatit za případnou veterinární péči o nemocného psa. Je hodně případů, že i pes s PP je nemocný, ale PP zaručí hlavně původ plemeno psa, ne zdraví.

Jak jsem psala výše, za množírnu se dá považovat i neúmyslné množení, kdy vám fenka zabřezne omylem. I tato štěňata zabírají místo psům z útulku, kteří na svého milujícího majitele čekají pomalu celý život a někdy se ani nedočkají. Stejně tak i tito rodiče nejsou nijak testovaní na genetické choroby a štěňata mohou být doživotně postižena.

Při pořízení mazlíčka(jako příklad používám psa) se dají jednoduše doporučit dvě jednoduchá pravidla:

• Líbí se mi nějaké plemeno, ať už povahou nebo vzhledem- pořídím si psa s PP, jedině to mi zaručí to, že pes bude odpovídat povahově i vzhledově svému plemenu.
• Chci mazlíčka, na vzhledu mi úplně tak nezáleží- pořídím si psa v útulku. I tam najdete psy, kteří se vzhledově a povahově podobají nějakému plemenu a podle toho budete vybírat. V útulku nejsou jen labilní a dospělí psi, ale i štěňata a naprosto zdraví jedinci.

Stejně tak po pořízení psa by se měl majitel řídit jednoduchými pravidly:

• Mám psa s PP, který je vhodný do chovu- pokud by majitel chtěl mít štěňata, nechá psa uchovnit a poté může mít štěňata, která stejně jako rodič budou mít PP a budou čistokrevná. 
• Mám psa s PP a štěňata nechci mít/ pes byl vyřazen z chovu- nechám psa(hlavně fenu) vykastrovat, abych zabránila nechtěnému nakrytí.
• Mám psa bez PP(ať už z množírny nebo z útulku), nechám ho co nejdříve vykastrovat(hlavně fenu)
• Rozhodně neplodím schválně ani omylem další štěňata, kterých je na světě mnoho.

Tato pravidla se dají aplikovat na každé zvíře, ať už se jedná o kočku(kde je ale třeba kastrace u obou pohlaví), koně nebo třeba i "hloupého" křečka, i když křečci zrovna přemnožení nejsou.

Jsem si vědoma toho, že článek není úplně stylisticky v pořádku, ale snažila jsem se obsáhnout úplně vše. Také chci na závěr říci, že netvrdím, že křížení psi nemají právo na život, a že je považuji za méněcenné. Tak to totiž není. Pravdou ale je, že na takovéhle psy je nejmenší poptávka a proto často končí v útulcích a dokud se útulky nevyprázdní, další kříženci nejsou třeba. Je možné, že jednou bude psů tak mnoho, že se bude muset jejich počet uměle regulovat. Ať už odstřelem nebo uspáváním nečistokrevných štěňat. I to se ve světě děje.

Jaký názor máte na tuhle problematiku vy? Budu moc ráda, když budu moci s odpůrci i s příznivci mého názoru alespoň v relativním klidu diskutovat v komentářích a zodpovědět případné nesrovnalosti a otázky k tématu. Pokud máte nějaký dodatek, který mi v článku chybí, napište mi klidně mail a já ho do článku doplním, píši totiž v docela impulzivní náladě. Tak bude moc článek sloužit ještě lépe. :)

O tom, jak se mi trochu změnily priority

Za tu dobu, co jsem byla blogově mimo, mi přijde, že jsem se lehce změnila. Asi jsem díky vysoké a náročnému zkouškovému zase o trochu víc dospěla. Ale jenom trochu, nebojte.

Už mi tolik nezáleží na tom, abych si koupila rtěnku nebo nějakou dekorativku, kterou vychvaluje do nebes má oblíbená blogerka, protože vím, že ji stejně neunosím. Stejně tak si naivně nekupuji paletky stínů, i když jsem se zamilovala do Sleeku, ale s stínama to prostě neumím a stejně na to ráno nemám čas. Neutrácím peníze a kravinky na ebay, jen abych o nich mohla napsat recenzi,...

O trochu víc jsem se začala zajímat o to, jak kvalitní život mám. Mám přítele, rodinu, přátele, dobrou brigádu a skvělou školu. Bohužel to jde celkem špatně vše skloubit dohromady a ještě pořád jsem nenašla vhodný "režim", kdy bych stíhala všechno tak, abych byla spokojená hlavně já a ne jenom ti ostatní. To já totiž moc neumím, vždy se ohlížím na ostatní a pak se teprve starám o sebe.
S tímhle "zlozvykem" se snažím seknout, chci žít tak, abych primárně byla šťastná já. A pomalu, ale jistě se mi začíná dařit.
S blížícím se jarem (vím, jak vysvitne slunko, jde na mě jaro) se strašně těším na to, co bude. Nový semestr s ještě lepšíma předmětama, takové polobydlení s přítelem (jelikož jsem mamánek a prostě chci být alespoň pár dní v týdnu doma), konečně opět brigáda v minizoo a tím přísun nejen peněz, ale i zábavy a tak dále. Prostě jsem teď ve stádiu těšení se na lepší časy.

Mám hned několik cílů, které bych si chtěla splnit, není to wishlist, je to prostě cesta k většímu štěstí:

1. Starat se více o sebe a dělat si radost
2. Kvalitněji využívat čas, opět chci být více produktivní, protože odvedená práce mě těší. A to nejen v domácích pracích, ale i v činnostech co mě baví
3. Přemýšlet nad tím, co kupuji a zbytečně neutrácet
4. Souvisejíc s třetím bodem, šetřit peníze na léto, abych si ho pořádně užila, se vším všudy

Vše souvisí se vším a já doufám, že po tomhle zimním útlumu s mi opět vrátí obrovská chuť do života, která mi dodává tolik energie.