O tom, jak nic nestíhám a přitom mám tolik času

Už jste si asi na Facebooku všimli, že jsem si vzala prázdniny od blogu, protože nic nestíhám. Ve skutečnosti je to trochu jinak.

Já bych i stíhala, ale už jsem opět strašně neproduktivní a spoustu času strávím bezcílným brouzdáním na internetu nebo sjížděním videí na Youtube. Zoella vydává dvě videa denně a jelikož mě strašně baví, zabiju tím dost času. Znáte to, jedno video vás dovede k jinému a to k dalšímu a už to jede. Pak přejdu k ultimátům typu "V půl začnu něco dělat." načež se to posune na třičtvrtě, na celou a někdy i na čtvrt. A ještě k tomu zase hraju Travian a to je žrout času číslo 1.

K jádru pudla. Furt si stěžuju, že nic nestíhám, že na to nemám čas, ale ve skutečnosti mám času dost, jen ho prostě neumím dobře využít. Píšu si celkem dost To Do listů, ale většinou se ty úkony dají skloubit s kouknutím na Youtube nebo klikáním Travianu, ale u zkoušek tomu tak bohužel nebude.
Skloubit dohromady školu, přítele, práci, rodinu a "koníčky" fakt moc nejde. Nebo ono to jde, jen já to neumím správně.
Prostě se občas nedokážu pomalu dokopat ani k tomu, abych vylezla z postele (dneska jsem měla budík na 9:00, válela jsem se do půl 11, co jsem asi tak stihla udělat). Zároveň ale mám dny, kdy si všechno naplánuji do posledního puntíku a do ničeho se nemusím nutit. Všechno jde samo, jako po másle.
Nevím, čím to je a co to ovlivňuje, možná počasí, možná prostě to, jak se vyspím, ale já bych chtěla, abych se mohla "svobodně" rozhodnout já sama, že to půjdu udělat. Bez ohledu na okolnosti.

Jsem tak celkově poslední dobou ve stresu a nervózní, může za to nejen škola, ale částečně i to, že jsem teď jaksi bez peněz a bude trvat nějakou dobu, než se dostanu do normálu. Což není problém, rodiče mě stále živí, ale doteď to bylo jen z menší části, teď to bude muset být asi z té větší a já se kvůli tomu cítím divně a nesvobodně. Prostě jsem si zvykla na nějaký standart toho, co si za své můžu dovolit a co ne, teď se to vše zbortilo. Nemám tolik času na práci, bohužel.

Ještě mám na srdci jednu věc. Blog se asi trochu změnil a asi i změní. Nějak mě omrzelo focení na starý foťák a tak prostě nefotím. Stejně tak mě omrzely nákupy, kosmetika apod. Spíše se teď zase vracím ke knihám, k poznávání, k životu vysokoškoláka a na blogu se to hodně promítá. Nevím, jestli to tak bude vždy, věřím, že s příchodem jara (což, je ještě za dlouho :() dostanu nový impuls energie, jako vždy a bude to zase lepší. Chladno, krátké dny a dlouhé večery mi prostě nedělají dobře. Nikdy.

Deník vysokoškolačky, díl II.: Neschopnost soustředit se

.... Když už jsem v pořádku a včas dojela do školy, uklidňuje mě myšlenka, že tam nestrávím celý den, ale většinou buď jen dopoledne nebo odpoledne a vždy se jedná jen o dvě přednášky (vyjma úterý, to je jen jedna).
Prostě pohoda. Jenže tahle pohoda je až moc velká pohoda a já jsem díky tomu tak moc líná, že nejsem schopna poslouchat přednášejícího, pokud zrovna nejsem na zoologii nebo parazitologii, která mě fakt zajímá a profesoři to vážně umí podat zábavně a chytlavě.

Bohužel, drtivá většina ostatních přednášek má stejný scénář: Sednu si, většinou někam do zadnějších řad nebo ještě lépe na balkon, vyndám si papír, penál a pokus o poznámky z předchozích hodin. A telefon, ke kterému jsem už přibalila i tablet. Notebook s sebou neberu, je totiž moc velký. Chvíli výuku sleduji, ale jakmile nějaké části neporozumím, smůla. Přednášející právě přišel o jednoho posluchače. Následující hodinu brouzdám po internetu nebo hraju hry. Těžká pohoda.


Jenže mě to rozčiluje. Jelikož (logicky), čím míň budu poslouchat na přednáškách, tím víc se toho pak na mě nabalí před zkouškama. Genetika, biologie buňky, to nechcete. A tak neustále, marně přemýšlím, jak se donutit poslouchat a dávat pozor. Docela mi pomohl tablet, kam jsem si stáhla výpisky a při poslouchání jsem je sledovala. Ovšem když se přednáška dostane do bodu, kdy rozumím vlastně jen spojkám a předložkám, je zle. V lepším případě opět beru do ruky mobil, v horším případě (ne pro Lenku, která je šťastná, že bude o hodinu dřív doma, ale pro Lenku, která pak bude o zkouškovým brečet a panikařit) si sbalím svých pět švestek a vydávám se na cestu domů.

A tak každý den svádím vnitřní boj a začínám pozorovat změnu k lepšímu (díky bohu za tátovo tablet). S blížícím se zkouškovým, narůstající panikou a zjištěním, že některým věcem absolutně vůbec nerozumím, se častěji nutím k poslouchání. Prostě se musím hecnout a jít do toho po hlavě. To bych ale nesměla být tak líná.

Tuším, že takovýhle boj svádí nejen vysokoškoláci, ale i středoškoláci. Jenže na té střední vás alespoň částečně nutili, ať tam chodíte a dáváte pozor, přeci jen je to takové "povinné nepovinné" vzdělání. Trochu mě rozčiluje, že na vysoké je to všem jedno, jestli nějaká Lenka na přednášku přijde nebo ne. Nadruhou stranu je to super, ale prostě potřebuju někoho, kdo mě k tomu dokope.

Tak se pochlubte, máte/měli jste to tak také? Jak jste se donutili makat? :)

Stop the water while using me- recenze

Bohužel pro mě, už mi došel šampon od Stop the water while using me. Bohudík pro vás, protože si konečně můžete přečíst můj názor nejen na šampon, ale i na kondicionér. Je fakt, že se jedná o trochu dražší produkty a myslím si, že čím více recenzí si přečtete, tím lépe pro vás. Nikdo nechce kupovat zajíce v pytli. Veškeré info o značce a eshopu, kde jsem ji kupovala, si můžete přečíst v článku s prvními dojmy (zde).


Začneme šamponem. Zprvu jsem byla dost rozpačitá, přišlo mi, že málo pění, ale postupem času jsem si našla správný grif na to, jak šampon pořádně napěnit. Stačilo ho v rukách promnout s kapkou vody a hned pěnil více. Taky je pravda, že jsem si ho ze začátku hodně šetřila a používala jsem třeba jen množství ze dvou pumpnutí, což bylo celkem malé množství. Nakonec jsem se ustálila na 4-5 pumpnutí (mám dlouhé vlasy cca pod prsa), podle toho, jak moc jsem vlasy měla špinavé nebo mastné. Tímhle stylem mi šampon vydržel skoro 4 měsíce, vlasy jsem si myla obden. Co se funkčnosti týče, nemám co vytknout. Vlasy umyje, odmastí a přijdou mi po nich vážně čisté a takové nezatížené. Ze začátku mi vlasy trochu vysušoval, ale přijde mi, že časem se to zlepšilo.

Shrnutí:
+ přírodní kosmetika
+ funkčnost
+ celkem dlouho vydrží

- ze začátku trochu vysušoval
- cena-349Kč

Musím říct, že jsem se šamponem byla velmi spokojená, ale od další koupě mě odrazuje cena i když kondicionér je dražší a momentálně zkouším v drogériích najít levnější alternativu. Pokud najdu, určitě dám vědět. A vodu jsem zastavila. :)

Kondicionér jsem ještě nevypotřebovala a jsem za to ráda, ubývá podstatně pomaleji než šampon. Opět jsem hledala ideální dávku a skončila jsem na třech pumpnutích. Aplikuji ho na konce vlasů na délku přibližně 20 centimetrů, což nejsou úplně konečky, ale mě to tak vyhovuje. Tímhle kondicionérem se krásně vyrušilo to počáteční vysušování a já jsem z něj stále nadšená. Vlasy vyživí, je to znát, ale na rozdíl od klasických "nepřírodních" značek po něm nejsou vlasy nijak extrémně lesklé. Jsou lesklé tak jako přirozeně, proto mi přijde, že ostatní kondicionéry vlasy tak trochu obalí a tím je způsoben ten lesk. Tohle byl vážně lesk vlasů, ne nějakého "obalu".

Shrnutí:
pomalu ubývá
+ vyživuje
+ přirozený lesk

- cena- 449Kč

Opět mě od další koupě odrazuje jen cena, která je ještě vyšší než u šamponu. A já si nechci kupovat samotný šampon, protože mi to dohromady přijde jako super kombo a nechci ho narušit.
Pokud alternativu najdu, dozvíte se o tom.

Úplně na závěr mohu s klidem doporučit jak šampon, tak kondicionér, protože dohromady jsou úplně ideální a poskytnou péči, kterou vlasy potřebují. Jsem moc ráda, že jsem se ke koupi odhodlala a i když už po třetí zmiňuji, že cena je pro mě vysoká, určitě si někdy ještě udělám radost. Buď stejnou řadou nebo nějakou jinou. :)

Deník vysokoškolačky, díl I.: Dojíždění

Asi už mě docela dobře znáte a pokud ne, brzy zjistíte, jak moc problémový člověk jsem. Po nástupu na vysokou si to uvědomuji čím dál tím častěji, protože už pomalu není dne, kdy bych nějaký problém neměla a nebo alespoň nepřemýšlela nad tím, jak moc pravděpodobné je, že se mi tenhle a tamhleten problém stane.
A jelikož tu poslední dobou byly samé "vážnější" články, rozhodla jsem se vás pobavit slastmi a strastmi mého vysokoškolského života. No a, protože jsem to já, slečna Lenka šikovná a klidná za každé situace(ironie), rozhodně se vše nevejde do jednoho článku.

Dnes bych probrala cestování a dojíždění do školy a ze školy. Asi hlavně kvůli přítelovi a kvůli rodině a brigádě, jsem si místo koleje zvolila dojíždění. Není na tom nic složitého, rychlíky od nás do Prahy jezdí každou hodinu a cesta trvá přibližně(ach ta zpoždění) 45minut. Pro mě, už tady začínají první problémy: "V kolik vyjíždět z domu abych na nádraží nebyla ani brzy ani pozdě?". Když si tuhle primitivní otázku zodpovím a v pořádku dorazím do Prahy, začíná lov na metro a na tramvaje.

Když už konečně trefím správný směr metra a nastoupím, nahodím výraz a lá "jsem Pražák" a v metru umím jezdit", načež se metro rozjede a já skončím přinejlepším v objetí cestujícího vedle, v horším případě na druhém konci vagónu. Tohle budu muset ještě potrénovat. Jakmile jízdu překonám, samozřejmě z metra vylezu na druhé straně, než potřebuju a od zastávky tramvaje mě dělí nejméně čtyřproudová silnice, kde se prohání snad všechny dopravní prostředky světa. Konečně jsem na zastávce a přijede má tramvaj. Nastoupím a opět nasazuji Pražácký výraz. Opět neúspěšně. Načež zjistím, že jedu pozdě, a že přijdu pozdě. Do školy docházím uřícená, červená a psychicky na dně. To vše platí, pokud se cestou někde neztratím.

Statečně překonám všechny přednášky a vyrážím na nádraží. Opakuje se tramvajový a metrový scénář a já jsem konečně ve vlaku domů. Stejně, jako ráno, si nesednu a pokud náhodou ano, společnost mi dělá nějaký smraďoch a chlápek se čtyřmi kufry. Venku už je tma a já mám samozřejmě nervy, abych neusnula, jelikož je mi úplně jasné, že bych se vzbudila v Mnichově, a to nechci. Další problém tmy je to, že nepoznám, jestli už jsme doma, protože vlak má občas dvě mezizastávky a občas jen jednu(v pondělí jsem si vyzkoušela osobák, který měl zastávek asi tak 10).
Statečně vystoupím na správném nádraží a zbývá mi poslední cestovně-dopravní problém. Vycouvat z parkoviště, kde není nic vidět přes auta, která jsou zaparkovaná vedle vás a pokud tam stojí nějaký šikula, je to fakt těžký.

Jsem doma, vyčerpaná, ale šťastná, že jsem přežila! :)

Musím vám ale říci, že se lepším a dojíždění se stává menším problémem, článek vlastně popisuje můj první týden ve škole.

Najde se podobně talentovaný cestovatel i mezi čtenáři? :)

Stop the water while using me!- První dojmy

Už je to rok a půl od doby, kdy jsem na internetu objevila německou značku Stop the water while using me!(www.stop-the-water-while-using-me.com).

"Stop the Water While Using Me!" je německá firma, která kromě výroby luxusní přírodní kosmetiky lobbuje za šetrnou spotřebu vody, základ našeho života. „Když mě používáš, zastav vodu“ – tento pokyn je nepřehlédnutelný na každé lahvičce. Přírodní kosmetika Stop the Water je veganská (až na výjimku jednoho produktu, u kterého to výslovně uvádíme, neobsahuje žádné živočišné suroviny) a pomáhá nejen tím, že je biologicky plně odbouratelná, ale i podporou projektů na záchranu vody. Je nám sympatická nejen svým čistým, ze 100 % přírodním složením, ale i tím, že svoje poselství dostávají všude, kde mohou - vtipně a inteligentně.
I ty nejpřísnější certifikáty přírodní kosmetiky požadují jen 85 nebo 90 % přírodních surovin a dokonce jen 20 % BIO surovin. Kosmetika od Stop the Water je zcela výjimečná tím, že její složení je přírodní z plných 100 % a více než 80 % surovin je v BIO kvalitě.
Produkty od Stop the Water While Using Me! neobsahují žádná syntetická barviva a aromata, pouze přírodní vůně z esenciálních olejů. Taktéž žádný silikon, parafín nebo jakékoliv jiné suroviny z ropy.

No pořád jsem váhala nad koupí a to z několika důvodů: V Čechách nebyla dostupná a tak bych musela objednávat z cizího eshopu a platit celkem drahé poštovné. Není to zrovna nejlevnější značka a já jsem nechtěla "zbytečně vyhazovat peníze".Nakonec jsem si na tuto značku vzpoměla po více než roce a zkusila na jejich webových stránkách vyhledat obchod v Čechách(cestovní verze produktů byly na Zootu, ale tu jsem nechtěla). Nečekala jsem to, ale našlo mi to eshop www.econea.cz. Nadšeně jsem tam našla štítek se Stop the water a přemýšlela jsem nad tím, co si koupím. Už dlouho jsem si neudělala radost jen tak a tohle byla příležitost. Vybrala jsem si 4 produkty: Šampón s rozmarýnem a grapefruitem a k tomu i stejný kondicionér, mýdlo s medem a citrónem a zubní pastu s mátou.
Už jsem samozřejmě vše zkoušela a tak vám chci povědět své první dojmy.
Za celou objednávku jsem utratila 1 375,00 Kč včetně poštovného. Objednávku jsem zaplatila v úterý odpoledne a už ve čtvrtek jsem měla balíček doma, takže s eshopem jsem maximálně spokojená.


Šampón s kondicionérem jsem zkoušela ve čtvrtek a byla jsem překvapená. Obojí nádherně voní a stačí doopravdy jen malé množství. Překvapilo mě, že šampón moc nepěnil, ale přesto vlasy dobře umyl a to jsem je měla dost mastné a zaprášené z práce. Kondicionér mi pomohl z rozčesáním konečků, ale jelikož jsem ho nedávala k hlavě, tak tam jsem měla trochu problém. Ale nebylo to nic, co by se nedalo zvládnout. O tom, co mi tyhle dva nadějní miláčci provedly s vlasy se dozvíte až v recenzi, kterou plánuji s odstupem času.
Šampón stál 349Kč a kondicionér 449Kč.

Pasty jsem se trochu bála, ještě jsem žádnou přírodní nezkoušela. Měla jsem obavy z toho, že bude ošklivě chutnat, ale opak je pravdou. Chutná jako klasická mentolová pasta, ale přišla mi taková jemnější, než ty "klasické" Signal, Colgate apod. za což jsem ráda, protože mě se občas po ránu dělá z pasty zle. Bližší info o tom, jaký má na zuby vliv vám budu moci říci až s odstupem času v nějaké recenzi.
Pasta stála 229Kč

Mýdlo jsem ještě nezkoušela, šetřím si ho. Stálo 249Kč:)

Můj první dojem je tedy naprosto skvělý, jsem doopravdy nadšená. Líbí se mi nejen obsah, ale i stylové balení, které mi připomíná, že mám zastavit vodu. Je to maličkost, ale ušetří se tím spoustu vody.
Trochu mě ale mrzí, že balení nejsou větší, přeci jen si myslím, že mi vše vydrží tak něco málo přes měsíc. Ale obaly mi naštěstí zůstanou a já je rozhodně využiji.

Znáte značku Stop the water while using me? Co říkáte na nápad s poselstvím na obale? :)

Knižní tipy z maturitního seznamu

Všem školákům se blíží prázdniny a pro studenty středních škol je to ideální čas k tomu, si přečíst nějaké knihy z maturitního seznamu. Je to asi ta největší nuda, kterou jsem při maturitní přípravě zažila, kor když jsem si vybrala nějakou nudnou knížku.
S odstupem času si ale říkám, že jsem tam objevila knihy, které nejen, že se bezvadně četli, ale byly zajímavé i pro mé nematurující kamarády.
Proto jsem se rozhodla vybrat pár knih z mého seznamu, které doopravdy stojí za přečtení, i když máte maturitu už pár let za sebou. Jsou to knihy, které mě šokovaly, ale i pobavily a donutily k zamyšlení.
Už dlouho jsem o knihách nepsala(už víc jak rok nebyl knižní článek!) a chci vám připomenout, že já se vyžívám v kontroverzních tématech, týkajících se například sexuality a nacismu(obecněji druhé světové války). A to se trochu promítlo i do mého výběru knih.

Na některé kontroverznější knihy už jsem dříve napsala recenze:
1984
Svět podle Garpa
Smrt je mým řemeslem
451°Fahrenheita

Dnes vám stručně představím další knihy.

zdroj

Ladislav Fuks- Spalovač mrtvol

Anotace: Psychologický hororový román o pracovníku krematoria Karlu Kopfrkinglovi, z něhož se částečně vlivem nacistické ideologie, částečně tím, že byl ovlivněn orientální filosofií, stává maniak, vrah celé své rodiny, manželky, syna (dcera mu však uteče), přičemž věří, že je smrt očistí. Jde vidět jak postupem děje se stává z člověka, který nadevše miluje svoji rodinu bezcitný vrah, který propadl určité ideologii.

Můj názor: knihu jsem četla pár dní před maturitou, ale děj mě donutil se na čtení maximálně soustředit. Žasla jsem nad tím, jak se hlavní postava vyvíjela a jak vše nakonec dopadlo a jelikož je to kniha podle skutečné události, nemohla jsem a stále nemohu pochopit to, jak se někdo může nechat až do takové míry ovlivnit náboženstvím a nějakou ideologií. Bohužel se to ale děje stále i dnes a já to stále nedokážu pochopit.



zdroj

William Golding- Pán much

Anotace:Již klasický příběh chlapců z britské internátní školy, kteří se ocitnou na opuštěném ostrově. Hra na Robinsony se však brzy změní v boj všech proti všem, v němž je hlavní předností síla, autorita a schopnost šířit strach. Kniha se obrací ke stále aktuální otázce: Je civilizace v našem chování opravdu tak silně zakořeněna, jak si namlouváme? Nebo jsme stále jen příslušníky smečky?

Můj názor: Knížka se ze začátku tváří jako oddychovka pro děti o chlapcích, co ztroskotají na ostrově a vytváří fungující společnost. Vše se pak ale zvrtne a já jsem četla s otevřenou pusou o tom, jak jsou chlapci v afektu, vyhecovaní bojovým pokřikem, schopni zabít nevinného spolužáka. O tom, jak se smečka zbavuje slabších a moudřejších, kteří ji ohrožují. O tom, jak se z člověk celkem rychle stane zvíře. I když je kniha přes 60 let stará, stále nutí člověka přemýšlet nad současnou společností.


Jean-Paul Sartre- Zeď

Zdroj
Anotace: Sbírka novel vznikala postupně v rozmezí tří let. Některé z nich byli nejprve otištěny samostatně, avšak od roku 1939, kdy vyšly poprvé pod názvem Zeď (Le Mur), byly nadále vždy publikovány společně ve stejném pořadí a pod stejným titulem. Tato sbírka obsahuje 5 novel: Zeď, Místnost, Hérostratos, Intimita a Mládí vůdce.

Můj názor:
Na tuhle knihu jsem narazila, když jsem hledala něco, co přečtu rychle a bude mě to bavit. Jak je psáno, kniha obsahuje 5 novel a každá z nich je něčím neuvěřitelně zajímavá a čtivá. Nejvíce kontoverzní je asi novela Mládí vůdce, kde je jedno z témat homosexualita a také oidipovský komplex. Pro mě tohle byla jedna z nejlepších "povídkových knih", co jsem četla. Neffův Čtvrtý den až navěky to nepřekoná, ale řadím ho na druhé místo.


Arthur Conan Doyle- Pes Baskervillský


Anotace: Detektiv Sherlock Holmes se svým přítelem a pomocníkem doktorem Watsonem vyšetřují případy záhadných úmrtí na venkovském panství v pochmurné vřesovištní krajině. Kdo měl zájem na smrti sira Charlese, dobrosrdečného mecenáše zdejšího nehostinného kraje? Je oním vraždícím monstrem skutečně nepolapitelný děsivý pes? Jedinečné líčení atmosféry tajemství a hrůzy z událostí, které se zdánlivě vzpírají lidskému chápání, vychází u této nejznámější anglické detektivky z principů gotického románu.

Můj názor: Klasika nakonec. Tahle kniha nijak kontroverzní není, ale vážně stojí za přečtení. Já na detektivky moc nejsem, ale tahle kniha mě uchvátila. Vše je nádherně vylíčené a děj vás vtáhne do sebe. Musím uznat, že Doyle byl opravdu Pan spisovatel a já plánuji číst i další jeho povídky. Chvílemi jsem se dokonce i trochu bála a to se mi u knih moc často nestává

EKO nebo EKO?

Dnešní článek bych ráda pojala jako soubor mých názorů na několik hodně diskutovaných témat v poslední době. Jsem totiž hrozně zmatená a chci vědět, jestli jsem sama nebo ne.
Ještě vůbec nevím, jak kvalitní to bude článek, jelikož mám toho na srdci hodně a nevím, jak to ventilovat.

Zkrátka jde o to, že všude se teď mluví o tom, že bychom měli být více ekologičtí a více se zajímat o životní prostředí. Také bychom ale měli být ekonomičtí a měli bychom šetřit peníze, vodu, využívat alternativní zdroje energií a šetřit zdroje neobnovitelné.
Měli bychom se zajímat o to, co jíme, co si oblékáme a čím se malujeme a snažit se kupovat takové výrobky, které nejsou škodlivé ani pro nás ani pro životní prostředí.

Když vše spojím dohromady, představím si celkem jasné a jednoduché pokyny:
  • Šetři vodu. Zavři kohoutek, když se mydlíš, čistíš si zuby,...
  • Choď více pěšky, jezdi na kole nebo si třeba kup auto na plyn.
  • Kupuj si BIO potraviny, podporuj rodinné, lokální firmy, farmy, chovy.
  • Kupuj si oblečení od ověřených prodejců, kteří šijí mimo Asii nebo od menších firem.
  • Čti složení kosmetiky a kupuj takovou, která nebude obsahovat škodlivé látky.
  • Přemýšlej nad tím, co si kupuješ. Potřebuješ to? Obejdeš se bez toho?
Pokyny jsou vážně snadné, chce to jen trochu přemýšlení navíc. Ale přeci jen tady jeden problém je a tím problémem jsou peníze. Bez většího obnosu peněz totiž nelze některé body splnit.
Ráda si koupím BIO potraviny, ale jejich cena je téměř vždy vyšší, než cena "klasických" potravin. Chtěla bych si koupit tričko od menší značky, ale stojí několikanásobně víc, než tričko z "háemka". Chtěla bych si koupit přírodní kosmetiku netestovanou na zvířatech, ale nemůžu si ji dovolit.

Co mám tedy dělat?

Jak můžu být ekologická a zároveň ekonomická zároveň? Vše co je eko/bio/vegan je drahé a pokud chci být i ekonomická a šetřit peníze, neměla bych si to kupovat, jelikož to vlastně nutně nepotřebuji a můžu si koupit levnější alternativu. Což je výhodné pro mě, ale není to ekologické.

Zkrátka nedokážu pochopit, jak něco co je dobré pro planetu nebo pro nás, může být dražší než to, co nám škodí. Zákonitě by to mělo být naopak. Cigarety jsou škodlivé a také jsou drahé, alkohol je také drahý. Jsme pak vlastně nuceni kupovat to levnější a škodlivější jídlo/oblečení. Proč no není naopak?

Já jsem na tom zatím tak, že oblečení, jídlo i kosmetiku nakupuji podle ceny, ne podle toho, odkud je a co obsahuje. Bohužel nemohu jinak.
Snažím se to ale kompenzovat v jiných věcech. Šetřím vodu, třídím odpad, nekupuji si balené vody a snažím se hledat další způsoby, jak planetě ulehčit.

PROSTĚ NEMŮŽU BÝT EKOLOGICKÁ A ZÁROVEŇ EKONOMICKÁ.
 
Napište mi, jak se k této problematice stavíte Vy a co děláte pro naši planetu a hlavně pro sebe. Šetříte si na kosmetiku nebo na oblečení?